27. srpna 2013 - maminko, já chci do nemocnice

27. august 2013 at 14:01 | Yang |  DIARY
váha: 42,9 kilo

snídaně: trocha čkoládovo-vanilkového pudingu s pár piškoty, hroznovím vínem a ostružinami
- 20 minut cvičení (dřepy, takové to zvedaní zadku, když ležite, něco na ruky...), vaření

svačina: řádek sezamové tyčinky (máma donutila)

oběd: ----
-hodina rotoped

svačina: ----
- půl hodiny cvičení
-hodina svižné chůze

večeře: cereální kaiserka s domácí lučinou, tři koktejlová rajčátka

Včera jsem šla brzo spát, už v 11 a vstávala až v 9, jsem upně mrtvá, večerjšek byl pro mě náročný, máma mi hlídala jídlo a se to sbažila vycvičit a vyzvracet, včera jsem zvracela dvakrát a cvičení mi zabralo dohromady něco přes dvě hodiny, vlastně jediné jídlo o kterém jsem necvičila ale nezvracela byla večeře.
dnešek se mi nelíbí, ta snídaně a potom ten sezam.. navíc jsem měla vážný rozhovor s mámou, jsem na to psychicky už opravdu špatně, mám deprese, výčitky a já nevím co ještě, po 45 minutách jsem mámě řekla že chci do nemocnice, myslím že to docela vzala, řekla že si mám jít lehnout a pak si dát oběd, chvíli jsem ležela, ale pak šla na rotoped, až ten mě dokázal uklidnit, hrála jsem hru: čas VS. kilometry VS. kalorie, po hodině jízdy jsem spálila 370 kcal, ujela 16,23 km, teď si dávám na chvíli pauzu, ale za chvíli budu pokračovat, pustím si televizi a budu u ní cvičit, jsem na pohybu závisla, je to pro mě jako droga, miluju ten pocit vyčerpání, oblečení které se mi lepí na tělo, kapku která mi stéká po čele.
Víte bývala jsem veselá holka, plná energie, dokázala jsem se bavit s každým, ale byla jsem...*stále jsem* velmi obětavá, každému se snažím pomoct, nedokážu se dívat na cizí bolest, ale nikdo tu není pro mě, nikdo nevidí...neviděl jak trpím, nikdo nepoznal že můj usměv je jen maska, potřebuji obejmout, toužím po obětí víc než po čemkoliv jiném, ale nikdo tu není. Ani nevím kdy jsem se dotohohle kolotoče dostla, možná to bylo na konci páté, nebo šesté třídy, když se se mnou přestala bavit moje nejlepší kamarádka. A víte proč? Protože chtěla zkusit jak dloho to beze mě vydrží, v životě jsem se necítila hůř, jak lehce jsem nahraditelná.

nevím jestli budu cvičit hodinu, asi jenom půl hodiny

jinak toto je užasná písnička: http://www.youtube.com/watch?v=wI2fRCrhQSw


.




 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Marty Marty | Web | 28. august 2013 at 13:32 | React

Posledný odstavec.Čítaš mi myšlienky dievča. Ten hnusný pocit samoty a zbytočnosti ...
Nechcela by si spriateliť ? (:

2 Marty Marty | Web | 28. august 2013 at 15:49 | React

Okej , pridám si ťa :)
hej , pre mna je tá jejich logika nepochopitelná :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama