September 2013

25. září 2013- jsem sociálně flustrovaná :O

25. september 2013 at 13:19 | Yang |  DIARY
Tak se ozývám, nějak tu přežívám, dnes tu máme naštěvu, dceru prezidenta (-_-) ale neměli by jsme s ni přijít do styku, nemocnice nemá povolení rodičů, takže má u dětí smůlu, zajímají ji lidi s PPP... sorry ale toto opravdu není ZOO.
Včera jsem konečně mluvila s psychologem a víte co z toho mám? velký prd! je fajn, ale nepřišlo by mi že by mi nějak pomohl, jen jsem se mu tam rozbrečela, že mi k obedu donesli obrovský kus žemlovky s jablky a tvarohem, opravdu byl obrovský!!! i sestřička na to čučela, ještě víc čučela, když jsem ji celou snědla, bylo mi pěkně zle, ale pokud mě dostané natrvalo domů tak ji musím sníst, i když nevím jestli ta deprese po ní mi za to stála...
Máme na pokoji novou holku anorektičku a její plán je zdrhnout od tud, good luck, je strašně vychrtlá, a hlavně má zničený xcht. Nelíbí se mi... hlavně kvůli ni odstěhovali T. :'(
Jinak se nic moc neděje, je to tu strašně jednotvárné, dnes byl docela dobrý oběd: sójové ragů, těšila jsem se na něj, když už musím jíst tak aspoň to co mi bude chutnat. Dnešek je celkově docela dobrý
snídaně: dva rohlíky, monty
svačina: jablko
oběd: sojové ragů, s dušenou rýží
večeře: budapešťska pomazánka, chléb, rajče
(žáádné! máslo!!! a včera taky nebylo máslo :3, nesnáším máslo!)
Po víkendu mě vážli a měla jsem...mooooc.... 42,4 kilo..... ajajajajaja děsný!ale mám dojem že teď už tolik nepřibírám.Joooo a přidali mi diagnózu :D sociální fóbie. Pěkné že ano??
Chtěla bych poděkovat annett.frank a určitě si Elle koupím! Chtěla jsem si pro něj skočit v neděli, ale přišla teta :/




večerejší jídelniček:
snídaně: dva rohlíky, svačinka-taková ta pomazánka z luštěnin

svačina: jablko

oběd: žemlovka s jablky a tvarohem(byla tam skořice :3 aspoň něco pozitivního)

svačina: 1/4 rohlíku

večeře: moravský bochánek, dva plátky sýru, rajče

Fuuuuuuj, moc moc moc, ale musí se to přežít.

_______________________________________________

zítra mě čeká další vážení!.....
.

21. září 2013

21. september 2013 at 23:12 | Yang |  DIARY

Dnešek, nevím co si mám o něm myslem, jo jsem ráda že jsem doma, konečně jsem se dostala ke svým věcem, udělala si co potřebuju, ale nevím... skoro jsem nebyla sama, mamka mi pořád stála(seděla) za zadkem, pořád mi připomínala, že bych se měla na dnídat, nasvačit....při chystání jídla do mě ryla ať si přidám pomazánky, není to nic příjemného. Po snídani jsem šla s rodiči na trh, koupili jsme zeleninu a nějakou kytku, potom na velký nákup, po příjezdu do mě máma narvala svačinu, nechtěla jsem ji stejně měl být za chvíli oběd, byla jsem na ni zbytek dopoledne naštvaná. Oběd byl v pohodě, nebylo ho moc, dokonce bych řekla míň než obvykle, jsem v šoku, čekala jsem že toho bude hromada. Po obědě jsme vyrazili do lesa na houby, bylo to super, zmrzlá, mokrá, ale konečně jsem se dostala do přírody, protáhla si nožičky a nazbírala košík hříbků, nádhera, jsem spokojena. Večer už se nic moz zajímavého nedělo, šla jsem se brzo umýt a pak čučela na televizi, když člověk nemůže cvičit... (-_-)
Zítra mám v plánu vstávat až v 9, nechci svačit, dám si rohlík s tofu paštkou+bánán , k obědu mě čeká zelenina zapečená v alobalu, u svačiny asi vsadím na klasiku, rohlík a mléko, k večeři asi zase rohlík s něčím, nechce se mi vymýšlet nic nevého a můj program je balení věcí, příprava na odjezd+ teta se setřenicí. Příští týden asi na víkend domů nepojedu, za prvé mám pocit že se doktorce nebude moc líbit můj jídelniček, za druhé bych asi na to neměla nervy a za třetí v sobotu mám v nemocnici k obědu psané žampionoé ryzoto s olivami a to bych si i dala :D navíc jsem si pávě uvědomila že je plánovaná jakási rodiná trachtace a to je to poslední co teď potřebuju, hromada příbuzných, jídlo a blbé otázky, já nemám strach z toho, že bych jedla, ale oni to do mě budou chtít cpát!- začínají kynout nohy a břichu * to se mi nelíbí!*
Já už chci pondělí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

snídaně: rohlík s Rondelé, plátek sýru, rajče, broskev

svačina: broskev

oběd: čočka, vejce na tvrdo, dvě sterilizované mini-okurky, rohlík

svačina: hrneček mléka, hrst hroznů

večeře: cereální raženka, tofu bylinková paštika, rajče, paprika


já chci taky :'(


Zítra se už nejspíš se k tomu abych napsala nedostanu, ale hned jak budu mít příležitost tak napíšu, bohužel nevím kdy tu příležitost budu mít... zatím pááá, ať se vám daří :))


.

20. září 2013- konečně doma??!

20. september 2013 at 22:54 | Yang |  DIARY

Ve čtvrtek jsem se dozvěděla že mě pustí na víkend domů, strašně moc jsem se těšila, ještě před tím než mi to oznámili. Všechno zaviselo na čtvrtečním vážením a já nemohla dospat, dlouho jsem ležela a přemýšlela než jsem usla, hlavně o škole jestli má vůbec cenu tam chodit až mě pustí ven, když stejně budu mít hnusné známky a taky o vážení. Podletoho co doktorka říkala jsem asi nepřibrala tolik kolik bych měla, ale že mě pustí, taky mi slíbila že mi ještě všechno vysvětlí a domluvíme se na jídelníčku, bla bla bla, ale jak jinak neměla na mě čast a můj psycholog taky ne, ti doktoři nemají čas nikdy, moc pacientů málo doktorů :D
Teď když jsem doma tak upřímě, nejsem z toho moc nadšená, na oddělení je všechno ok, citím se tam bezpečně, ale tady? Nemám z toho dobrý pocit, všichni mě při jídle pozorují, snaží se se mnou prolouvat, a i když mám tu svobotu a můžu si jít kam chci cítím se tu šíleně spoutána, všimla jsem jsem si i toho, že víc myslím na to co budu jíst, zase jídlo plánuju, přemýšlím nad tím jak toho sníst tolik aby toho bylo dost pro mé okolí a doktory a zároveň i co nejmíň pro můj pocit. Tento víken se pokusím co nejvíc hýbat, dnes už jsem měla svůj milovaný okruh po městě, zítra pokud bude hezky jdem do lesa a v neděli nevím. Nemůžu cvičit, v nemocnici cvičím jenom tajně v koupelně nebo na záchodě a pak ráno na rozcvičce, jinak jsem bez šance.
Jinak se mi v nemocnici líbí, citím se tam bezpečně a nemám ani problém mluvit s lidmi, všichni tam jsou "stejný trosky jako já".

snídaně: dva rohlíky s žervé

svačina: jablíčko

oběd: zleninový nákyp, brambory, maštění

svažina: cereální raženka, 2/3 malého hrnečku mléka

večeře: cereální raženka s Président Rondelé, plátek sýru, paprika, rajče

feťák se konečně dostal k zelenému čaji, ale nemůžu ho vypít víc než jeden hrníček (půl litru :D) (-_-)


Odehrává se ve mě docela bitva, nevím jestli se chci uzdravit, nebo ne. Ano teď spolupracuju, ale co pak? až mě pusti domů na trvalo? chci vůbec žít "normálně"? upřímě má odpověd zní asi ne, nebo ja fakt nevím, je to strašně těžké, nechci přibrat, nechci být zase "tlustá" holka, líbí se mi být drobná vyhladovělá holčička.
Vím proč tohle všechno začalo, už to vím. Původně jsem chtěla být jen dokonalá, chovat se slušně, snažit se učit, pomahat ostatním, bla bla bla, pak mi jeden kluk řekl že když začnu cvičit budu mít postavu jako jedna zpěvačka, kterou jsem dřív moc obdivovala, že mám postavu tak tak, ale co je tak tak? Tak tak jako jsi ještě hubané, ale je to nahnuté? Já to tak brala, ano měla jsem skoro postavu, jako ta zpěvačka, chybělo mi opravdu málo, necelá dvě kila. Byla jsem skoro dokonalá, ale 39 kilo jsem nedela, moc dobře vím že někde uvnitř mé mysli se objevil plán zhubnout až na 31 kilo...

pod čarou je pár mých jídelníčků
.



17. září 2013- oddělení 21

17. september 2013 at 13:13 | Yang |  DIARY
Tak se po dlouhé době mám možnost něco napsat, moc se omlouvám že jsem tak dlouho byla neaktivní, ale bohužel nemám možnost psat. Aktuálně jsem ne oddělení 21 ve fakultní nemocnice v Brně, od 2. zíří až do 12 jsem byla u nás ve městě v nemocnici, rozbila jsem si hlavu v koupelně- kolabsový stav, všude plno krve, okno, párá, sprcha, docela úlet. Takže mě máma zavezla do nemocnice, na JIPce jsem strávila týden, bylo to docela fajn, sestřičky tam jsou strašně hodné, ale koho by bavilo jenom ležet, možná bych na JIPce nebyla tak dlouho kdybych jim tam nekolabovala po druhé, ráno se mi udělalo špatně v koupelně a zase jsem skolabovala, narazila si nos, zarazila zuby a ještě teď mám na hlavě bouli. V pondělí po obědě mě konečně pustili na obyčejné dětské oddělení, konečně mě nikdo nehlídal při čůraní, nikdo mi nedržel sprchu. Na pokoji nás bylo 6 a byla to příjemné změna, na JIPce jsem byla sama a tady bylo 5 super holek.
Na začátku jsem se šíleně těšila až budu doma, bohužel jsem nebyla propuštěná domů, ale na rovnou z nemocnice mě převezli na psychinu do Brna, jsem tu od čtvrtka a je to tu... jednotvárný, kadý den je stejný nebo hodně podobný. Nechci si stěžovat, konečně se něco děje, konečně mám možnost něco s mou nemocí dělat, dostat se z toho začarovaného kruhu pryč. život s anorexii je možná jistota, ale nejsem si jistá jestli mi ta jistota stojí za můj zdravotní stav, kvůli ní jsem měla šíleně spomalané srdce a tlak na urovni 7 letého dítěte, vite přiznám se že jsem dostala docela strach, nechci umřít! je tolik věcí které bych v životě chtěla ještě stihnout a kvůli aně bych o to mohla přijít. Pokud vás zajímá můj jídelníček tak můžu přidat včerejší, mám jídelníček číslo 15- vegetariánský. Můj názor na jídlo tady? Stojí za starou bačkoru, u nás v nemocnici vařili takové mňamky a tady, prostě velká kuchyň, samé vegetariánské párky a salámy, hodně másla, k snídani pečivo s máslem k večeři pečivo s máslem, k jedné svačině jablko k druhé rohlík s mlékem, jen obědy jsou jiné, dneska jsem třeba měla květakový karbanátek, brambory a maštění (zase máslo :D) byla tam i nějaká polévka a mrkvový salát ale to jsem nejedla, jsem ráda aspoň za to že sním celý oběd. Možná mě pustí na víkend domů, ale to se dozvím až ve čtvrtek, podle toho jestli přiberu. V pondělí jsem vážila 40,9 kilo, mám strach z vážení, ani nevíte jaký.

Včerejší jídelníček:

snídaně: rohlík s máslem, rohlík s bylinkovým tvarohem

svačina: jablko

oběd: 4 knedlíky s okurkovou máčkou (fuuuuuj!! moc knedlíků a hnusná máčka)

svačina: rohlík půl hrnečku mléka

večeře: semínková bageta s máslem, kolečko vegetariánského salámu( ten už si nikdy nedám, nedá se to jíst)

Určitě zase někdy napíšu, hned jak budu mít příležitost, měj te se hezky Pááá :))) Miss Yang
pS.Pokusím se co nejdřív mrknout na vaše blogy :)
.